V počátcích signmakingu jsme považovali sklo za jeden z nejvhodnějších materiálů určených pro aplikaci samolepicích fólií. Oproti ostatním materiálům vykazovalo sklo při lepení stále stejné chování – výborná rovinnost i další parametry byly pro polep velmi výhodné.

Není sklo jako sklo

Skleněné výlohy vždy lákají oči kolemjdoucích zákazníků a je zcela samozřejmé zboží vystavené ve výloze doplnit nějakou další informací nalepenou na skle. S vývojem moderních technologií se však sklo zásadně mění. Napohled jde sice o stále tentýž průhledný materiál, ale jeho vlastnosti se liší podle umístění a způsobu využití. Od tvrzených skel typu GorillaGlass, skel, jež odrážejí teplo či UV záření, skel s povrchovými úpravami proti špinění či zamlžování až po bezpečnostní a další speciální skla. Lze myslím říci, že v blízké budoucnosti budou všechny skleněné povrchy nějak upravené. A to přináší signmakerům řadu závažných problémů.

Lepení na vodu u skleněných ploch

Lepení na vodu – tento oblíbený způsob úpravy větších ploch se stává pro lepení na sklo stále větším problémem. Zastavme se u nejčastějších příčin vzniku chyb při lepení na vodu.
První z nich je lepení na upravená skla popsaná výše. Na neznámé sklo lze relativně bezpečně lepit za sucha. Vysoká lepicí schopnost většiny samolepicích fólií obvykle funguje i na upravených sklech.
To ovšem neplatí pro lepení na vodu. Zbytková voda a saponáty adhezi dále snižují a ta již nemusí stačit k dostatečnému přilnutí fólie k povrchu skla.

Laminace a lepení na vodu

Postup tradičního lepení na vodu vznikl pro lepení plotrových fólií. Využívá se při něm vlastností PVC fólie, která je do jisté míry prodyšná. Zbytky vody, které se při lepení nepodaří vytlačit, časem vyschnou a fólie drží stejně jako v případě běžného lepení na sucho. Ovšem při lepení digitálně potištěných materiálů se používá laminace, která výrazně zvyšuje sílu média i čas nutný pro odpaření zbytků vody. Po zahájení lepení se však lepidlo dostává do kontaktu se vzduchem a začíná pracovat. Pokud voda vysychá příliš dlouho, lepidlo již nezíská svou optimální přilnavost. Laminované grafiky proto nedoporučuji lepit na vodu. Pokud je to nezbytné, tak jen v suchém a teplém prostředí (voda rychleji vyschne).

Prostředí při lepení na vodu

Jak jsem již zmínil, zbytková voda pod fólií musí dostatečně rychle vyschnout, jinak dojde k trvale snížené lepivosti celé samolepky. Hlavní příčiny pomalého vyschnutí jsou: tloušťka samolepky, nízká teplota vzduchu nebo lepeného povrchu (obojí doporučuji > 20 °C), vlhkost vzduchu (< 65 %), fólie se nesmí rosit a do plného vyschnutí musí být naprosto v suchu (min. 24 hodin, ale také až 5 dní). Situaci ovlivňuje i typ lepidla (solventní je v tomto případě lepší) a samozřejmě jeho základní adhezivita. Nakonec je třeba dobře zvážit množství a typ saponátu přidávaného do vody. Většina běžných saponátů obsahuje přísady pro rychlé schnutí, stékání kapek, různé emulze na ochranu pokožky atp., které mohou mít na výsledek lepení stejně negativní vliv jako „nanopovrchy“ skel.